Jak sepsat námitku dědické nezpůsobilosti?

JUDr. Richard Moudrý, notář v Kutné Hoře

Slepá 8
284 01 Kutná Hora


V Kutné Hoře dne 17. 4. 2010

Věc:

Námitka dědické nezpůsobilosti dědice

Vážený pane doktore,

obracím se na Vás, jakožto na notáře pověřeného úkony v řízení o dědictví po mé sestře Renatě Prudké, r.č. 222222/2222, posledně bytem Slaná 6, 284 01 Kutná Hora (dále jen „zůstavitelka“).

Dle mých informací zůstavitelka do své závěti uvedla mimo jiné i svého manžela Petra Prudkého, r.č. 234567/0876, bytem Slaná 6, 284 01 Kutná Hora (dále jen „manžel zůstavitelky“). Jelikož jsem se dozvěděl, že manžel zůstavitelky se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstavitelce, mám za to, že pro dědickou nezpůsobilost nemůže dědit. Jednání, kterého se měl manžel zůstavitelky dopustit, údajně naplňuje znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 trestního zákoníku. Trestní řízení vedené Policií ČR – Územní odbor kriminální policie a vyšetřování v Kutné Hoře pod č.j. OČTŘ 1234/2009-56, bylo následně odloženo. Kopii rozhodnutí o odložení věci zasílám v kopii tohoto oznámení.

S ohledem na shora uvedené navrhuji, abyste tyto skutečnosti prověřil a rozhodl, zda manžel zůstavitelky je způsobilý dědit či nikoliv.

S úctou

__________________________
Lukáš Prosil

Jarní 65
284 01 Kutná Hora

Přílohy:

- kopie rozhodnutí o odložení věci ze dne 15. 4. 2009

_______________________________________________________________

Dědická nezpůsobilost je upravena v ustanovení § 469 ObčZ, dle kterého: „Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.“ Z citovaného ustanovení vplývá, že zákon vymezuje dva důvody pro které ten, kdo by jinak byl dědicem ze zákona nebo ze závěti, nebude pro dědickou nezpůsobilost dědit - nedědí ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům; nedědí také ten, kdo se dopustil zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona; soud (soudní komisař) k ní přihlíží z úřední povinnosti. Je vyloučeno, aby se dědici „dohodli“, že dědická nezpůsobilost u některého z nich nenastala.
Pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli; případně zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie, udělení milosti. Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví samozřejmě vázán.
Za jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele je namístě považovat například jednání směřující proti listině, na které je zachycena poslední vůle zůstavitele; jednání, které tuto listinu sice ponechává nedotčenou, avšak sleduje zmaření její realizace; jednání směřující proti zůstavitelově svobodě projevu poslední vůle apod.
Dojde-li mezi dědici ke sporu o to, zda je některý z nich je dědicky nezpůsobilý, postupuje soud (notář) podle ustanovení § 175k odst. 1, 2 o.s.ř.
Vydání usnesení podle ustanovení § 175k odst. 1 os.ř. je namístě tehdy, jsou-li skutková tvrzení účastníků o okolnostech rozhodných pro závěr o dědické nezpůsobilosti shodná a závisí-li rozhodnutí o dědickém právu pouze na právním posouzení věci. Není-li tomu tak, má soud (notář) postupovat způsobem stanoveným v ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř., které ukládá, aby se soud (notář) pokusil uvedený spor o dědické právo vyřešit dohodou, tj. aby vyvinul úsilí směřující k tomu, že se rozhodné skutečnosti podstatné pro závěr o dědické nezpůsobilosti některého z dědiců mezi účastníky „stanou nespornými“. Nepodaří-li se soudu (notáři) uvedený spor vyřešit dohodou a skutečnosti rozhodné pro posouzení dědického práva zůstanou i po pokusu o odstranění sporu mezi účastníky sporné, vydá soud usnesení, kterým odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou.